Krkonosskerozhledy.cz

Špindlerův Mlýn – kaple ve Svatém Petru

Klikněte pro zvětšení obrázku.

Region: Trutnovsko

Špindlerův Mlýn – kaple ve Svatém Petru

Tam, kde se pohodlná cesta údolím Svatého Petra mění za rozcestím u Stráže v kamenitou horskou pěšinu a začíná nabírat výšku do Dlouhého dolu, při levém břehu Svatopetrského potoka, který tu zprava přijímá vody Tetřeví strouhy, stojí nenápadný žulový pilířek, malá sloupková kaplička.

Kolemjdoucí, stoupající tudy až k Výrovce a dál k Luční boudě a na Sněžku, většinou netuší, jak památné místo míjejí. Právě zde stávala původní hornická kaple svatého Petra, připomínaná už v roce 1516, tedy v čase sepsání první zmínky o osídlení těchto míst.
Ta připomínala, že český král Ludvík Jagellonský povolil zdejším havířům lhůty k placení desátků a úlevy na daních. V sousedství prvních kutišť na úbočí Kozích hřbetů, Železné hory a Stohu vyrostlo zpočátku jen pár přístřeší pro havíře a chasu, zpracovávající měděné arzenové a stříbrné rudy. Se stříbrem je ve starých listinách spojován zejména důl Svatý Petr pod Kozími hřbety, v místě zvaném Klausengraben.

Není pochyb o tom, že právě toto hornické dílo dalo jméno i celé osadě. Od samého počátku putovaly výnosy zdejších dolů do královské mincovny. Jak se ale doly i osada rozrůstaly, stále častěji ohrožovaly havíře nejen extrémní přírodní podmínky, ale také nedostatečná důlní technika. Odkázáni byli jen na „Boží pomoc“ – jak ostatně pojmenovali i další důl v Klausengrabenu, dnes Dlouhém dole – a svou naději a víru vložili i do jmen většiny ostatních svatopetrských důlních děl. Dochovaly se názvy svatý Matthis, Václav, Pavel i Siegesmund, Vilém i Karel, Bartoloměj i Benedikt, Tři králové, sv. Duch a rovněž U Božího požehnání na Stohu.
Poprvé přervala rozkvět dolování třicetiletá válka a také původní kaplička zchátrala. Jen její oltářní obraz a zvonek s příměsí stříbra byly přeneseny do nového kostela sv. Petra v nedaleké dřevařské osadě, časem nazvané Špindlerův Mlýn. Vysoký hlásek zvonku se prý dodnes ozývá ze sanktusové věžičky jako „umíráček“. Původně nejspíše dřevěná svatopetrská kaplička Panny Marie nedaleko někdejšího hostince „Glückauf“, zvaného ještě donedávna původním hornickým Zdař Bůh, byla postavena roku 1725. Vlastníkem čp. 73, řečeným „buchšnajdr“, byla pak v roce 1807 vystavěna z kamene do podoby, jakou známe dnes, a každoročně na svátek Nanebevzetí se k ní pořádala procesí. O záchranu stavby se po roce 2010 postarala Správa Krkonošského národního parku.

GPS: 50.7479081677839, 15.64148230376925

Zobrazit polohu na mapě

Naplánujte si trasu (přes google mapy)

Jít zpět